Citoslovce jsou neohebná slova, která vyjadřují náladu, city, pocity nebo vůli mluvčího, jako jsou např. překvapení (surprise), hněv (anger), radost (pleasure) apod.; nebo označují zvuky - tehdy jim říkáme zvukomalebná citoslovce.

1.    Mají většinou osamocené postavení v jazyce:

o, oh [cu]

- ó, och, v angličtině se používá mnohem

  častěji než v češtině; má však i mnohem

  slabší význam, a proto ho při překládání

  můžeme často vynechat.

oh no! [cu ncu]

- ale ne!, to tedy ne!

ah, ach  [a:]

- ah!, ach!, oh!

alas [c'lFs]

- bohužel!, běda!

bleep [bli:p]

- píp 

bang [bFõ]

- bum!, prásk!, bác!

bravo ['bra:vcu ]

- bravo!, výborně!

fie [fai]

- fuj!, hanba!

cheerio ['čicri'cu]

- nazdar, nashledanou

hum [hcm]

- hm

hurrah! hurray! [hu'ra:, hu'rei]

- hurá!

hush [haš]

- pšt!

hey [hei]

- hej! (chceme na něco upozornit, vyjadřujeme

  překvapení, údiv, radost ,…)

hallo, hullo [hc'lcu, 'ha'lcu]

- haló, zdravím tě (při setkání)

miaow  [mi:'au]

- mňau

mew [mju:]

- mňau

cock-a-doodle-doo ['kokcdu:dl'du:]

- kikirikí

bow-wow! [bcu-wau]

- haf-haf

tick-tack  [tik-tFk]

- tik-tak

wow  [wau]

- fantastické!, skvělé!, úžasné!

2.    Příležitostně ve funkci citoslovce používáme i jiné části řeči:   

Help!

- pomoc!

Heavens!

- můj ty bože!, proboha!

Well!

- nuže, tedy, no dobrá, ale, ale!

Why!

- nuže, ale, no, jakže!

Hell!

- k čertu!

Come!

- no tak!

There, there!

- no tak, no tak!

Good gracious!

- proboha!

Dear me!

- proboha!

Splash!

- žbluňk!