I am   (I‘m)

já jsem

you are   (you‘re)

ty jsi

he is   (he‘s)

on je

she is   (she‘s)

ona je

it is   (it‘s)

ono je

we are   (we‘re)

my jsme

you are   (you‘re)

vy jste

they are   (they‘re)

oni jsou

Tvoří se přidáním záporky ”NOT” za tvar slovesa ”TO BE”. Ve zkráceném tvaru sloveso a NOT splývají.

Neexistuje zkrácený tvar záporu pro 1. osobu jednotného čísla AMN‘T, místo něj se používá AREN‘T.

I am not (I‘m not, I aren‘t)

já nejsem

you are not (you aren‘t)

ty nejsi

he is not (he isn‘t)

on není

she is not (she isn‘t)

ona není

it is not (it isn‘t)

ono není

we are not (we aren‘t)

my nejsme

you are not (you aren‘t)

vy nejste

they are not (they aren‘t)

oni nejsou

Tvoří se obrácením slovosledu mezi podmětem a  tvarem slovesa ”TO BE”.

Kladná otázka

Záporná otázka

am I?

am I not?

aren‘t I?

are you?

are you not?

aren‘t you?

is he?

is he not?

isn‘t he?

is she?

is she not?

isn‘t she?

is it?

is it not?

isn‘t it?

are we?

are we not?

aren‘t we?

are you?

are you not?

aren‘t you?

are they?

are they not?

aren‘t they?

V angličtině nestačí odpovědět pouze YES/NO. V krátké odpovědi používáme vždy pouze osobní zájmeno odpovídající podmětu otázky, nikdy ne vlastní jméno nebo podstatné jméno.

 V kladné krátké odpovědi používáme plný tvar slovesa ”TO BE”, v záporné krátké odpovědi vždy zkrácený tvar.

Are you a student?

Yes, I am.

No, I aren‘t.

Is Peter a pupil?

Yes, he is.

No, he isn‘t.

Are your friends young?

Yes, we are.

No, we aren‘t.