1.   Chceme-li vyjádřit, že něco je určitě tak, jak se domníváme, užíváme v kladné větě sloveso MUST, ve větě záporné sloveso CAN’T:

- It must be here. – Musí to tady být. Jistě to tady je. (Tady jsem to přece nechal.)

- It can’t be here. - Nemůže to tady být. Určitě to tady není. (Jinak bychom to už byli našli.)

2.   Chceme-li vyjádřit, že podle našeho názoru nějaký děj právě probíhá nebo neprobíhá, užijeme po MUST a CAN’T průběhový infinitiv – BE + -ingový tvar slovesa).

- It must be raining. – Určitě prší. (Slyším to.)

- It can’t be raining. – Určitě neprší. (Jinak bychom to slyšeli.)

1.   K vyjadřování možnosti nebo nejistoty užíváme nejčastěji modální slovesa MAY nebo MIGHT.

- It may/might be too late. – Možná už je pozdě.

- He may/might already know you. – Možná tě už zná. Snad tě už zná.

- It may not/ might not be too late. – Možná ještě není pozdě.

- He may not/might not know you. – Možná tě nezná.

2.   Chceme-li vyjádřit, že podle našeho názoru nějaký děj MOŽNÁ právě teď probíhá, užijeme po MAY/MIGHT průběhový infinitiv – BE + -ingový tvar slovesa.

- She may/might be looking for it. – Možná to hledá.

- He may/might be waiting for us. – Možná na nás čeká.

ale

- She may/might look for it. – Možná to bude hledat.

- He may/might wait for us. – Možná na nás počká.

1.   K vyjádření pravděpodobnosti používáme sloveso SHOULD.

- It should be somewhere here. – Tady někde by to mělo být.

- It shouldn’t be too difficult. – Nemělo by to být až tak těžké.

- No, it shouldn’t rain today. – Ne, dnes by nemělo pršet.

2.   Chceme-li vyjádřit, že podle našeho názoru nějaký děj PRAVDĚPODOBNĚ právě teď probíhá, užijeme po SHOULD průběhový infinitiv – BE + -ingový tvar slovesa).

- He should be waiting for us there right now. – Už teď by tam měl na nás čekat.