Blízký budoucí čas je v současnosti snad nejrozšířenější formou pro vyjádření budoucnosti. Musíme ho však používat opatrně, protože nevyjadřuje čistou budoucnost, ale obvykle:

1.   Záměr, odhodlání, plán – tedy takovou budoucnost, která je závislá od vůle, úmyslu podmětu. Jde tedy o takové případy, kdy v češtině můžeme použít ne budoucí čas, ale výrazy „chci, hodlám, zamýšlím, mám v plánu, chystám se něco udělat”. Popisovaný děj má tedy nastat v blízké budoucnosti a je závislý na vůli podmětu. (Příští týden mám narozeniny. Uspořádám večírek.)

2.    Předpověď - na základě daných okolností (např. z toho, co vidíme před sebou) nebo znalostí (dané věci, osoby, situace apod.). (Bude pršet. – vidíme zamračenou oblohu)

PODMĚT

+

PŘÍTOMNÝ ČAS SLOVESA

TO BE

+

GOING TO

+

NEURČITEK VÝZNAMOVÉHO SLOVESA

Při časování pracujeme pouze se slovesem ”TO BE” a platí stejná pravidla jako pro jeho samostatné použití – otázku tvoříme obrácením slovosledu a zápor přidáním NOT ke tvarům slovesa ”TO BE”.

I am

You are

He is

We are

going to read (cook, sing, sleep, …..).

You are

They are

- We are going to watch TV this evening.

- Are we going to watch TV this evening?     Yes, we are. No, we aren‘t.

- We aren‘t going to watch TV this evening.

- Look. The sky is grey. It’s going to rain.

POZNÁMKA

Stejný význam jako blízký budoucí čas mají také vazby:

- TO BE ABOUT TO + NEURČITEK VÝZNAMOVÉHO SLOVESA

- TO BE ON THE POINT OF + GERUNDIUM SLOVESA

- We are going to watch TV this evening.

- We are about to watch TV this evening.

- We are on the point of watching TV this evening.