BUDOUCÍ PRŮBĚHOVÝ ČAS

(FUTURE CONTINUOUS TENSE)

 

 

Exercises PDF version Menu Grammar

 

  

Používá se pro vyjádření:

 

1.    děje, který bude v budoucnosti probíhat po přesně určenou dobu, v definovaném časovém úseku (budu číst tři hodiny),

 

2.    děje, který bude probíhat v budoucnosti v přesně určeném okamžiku (ve tři hodiny budu číst), dotazu na budoucí skutečnou činnost,

 

3.    v některých případech místo otázky 2. osoby v prostém budoucím čase jako zdvořilá žádost, otázka.

 

Klade se důraz na trvání, průběh děje.

 

 

STRUKTURA BUDOUCÍHO PRŮBĚHOVÉHO ČASU

 

PODMĚT

+

BUDOUCÍ PROSTÝ ČAS SLOVESA TO BE

+

PŘÍČESTÍ PŘÍTOMNÉ ČINNÉ VÝZNAMOVÉHO SLOVESA

 

 

 

 

 

PODMĚT

+

WILL BE

+

NEURČITEK SLOVESA

+ ING

 

 

Otázka a zápor se tvoří jako u prostého budoucího času obrácením slovosledu mezi podmětem a WILL a přidáním NOT za WILL. Můžeme používat i zkrácené tvary.

                                          

I will be

 

You will be

 

 

He will be

 

waiting for you for two hours.

We will be

 

(I‘ll, he‘ll, they‘ll)

You will be

 

 

They will be

 

 

 

 

 

Will I be

 

Will you be

 

 

Will he be

 

waiting for you for two hours?

Will we be

 

 

Will you be

 

 

Will they be

 

 

 

 

 

I will not (won‘t) be

 

You will not be

 

 

He will not be

 

waiting for you for two hours.

We will not be

 

 

You will not be

 

 

They will not be

 

 

                                    

 

- I will be looking forward to hearing from you.

- They will be playing cards.

- Mary will be watching TV.

- They won‘t be flying to London for a long time.

- The secretary will be typing this letter all afternoon.

- Will you be helping your uncle all weekend?     Yes, I will. No, I won‘t.

- I will be doing nothing this time next week.

- He will be sitting in the pub at five tomorrow.

- She will be sleeping at eleven on Friday evening.

- They will be swimming in the sea during their holidays.

 

 

POZNÁMKA

 

V hovorové angličtině používáme budoucí průběhový čas i v situacích, když mluvčí považuje za naprosto samozřejmé, že děj proběhne, a to zejména pokud se děj týká nějakým způsobem jeho samotného. Srovnejte:

 

- I will be talking to him tomorrow. – Zítra s ním budu mluvit. (Je to tak dohodnuté.)

- I will talk to him tomorrow. – Zítra s ním promluvím. (prostý budoucí čas – Právě jsem se

   rozhodl.)

- I am going to talk to him tomorrow. – Zítra s ním promluvím. (blízky budoucí čas – Já jsem

  odhodlán, ale z věty není patrné, ví-li o tom ten druhý.)

 

   

Back to the top