Kladný rozkazovací způsob (příkaz) pro 2. osobu jednotného i množného čísla se rovná infinitivu (neurčitku) slovesa bez částice ”TO”.

to come – přijít

come – přijď, přijděte

to stand – stát

stand – stůj, stůjte

to read – číst

read – čti, čtěte

- Stand up and go to the blackboard.

Vstaň a jdi k tabuli!

- Learn English.

Učte se angličtinu.

- Wash up.

Umyj nádobí!

- Give me your book.

Dej mi svoji knihu.

- Eat more vegetables and fruit.

Jezte více ovoce a zeleniny.

Důrazná forma rozkazovacího způsobu se vyjadřuje pomocí slovesa DO. Jde tady spíše o naléhavou prosbu než o rozkaz.

- Do come and see me.

Jen mě přijď navštívit! Opravdu přijď, nezapomeň!

- Do be quiet.

Tak budete už, prosím, zticha! Buďte už ticho!

Přísná forma rozkazu se zmírní dovětkem v budoucím čase – will you? Ještě zdvořilejší jsou otázky druhé osoby prostého budoucího času s klesavou intonací – jde v podstatě o zdvořilou žádost..

- Pass me the book, will you? 

Podejte mi laskavě tu knihu.

- Open the bottle, will you?

Buďte tak hodný, otevřete tu láhev.

- Will you pass me the salt, please?

Podejte mi, prosím, sůl.

- Will you tell me what the matter is?

Co se tu, prosím vás, děje?

- Won’t you come in?

Vstupte, prosím. Nevejdete dovnitř?

NA KONCI ROZKAZOVACÍCH VĚT NEPÍŠEME V ANGLIČTINĚ VÝKŘIČNÍK!!!

Záporný rozkazovací způsob (zákaz) pro 2. osobu jednotného i množného čísla tvoříme tak, že před rozkaz dáme ”DO NOT, DON‘T”.

to read – číst

read – čti, čtěte

do not read – nečti, nečtěte

don‘t read – nečti, nečtěte

- Don‘t go there.

- Don‘t watch TV so long.

- Don‘t do it.

- Don‘t take it, it‘s mine.

- Don‘t smoke.

- Don‘t drive so fast, will you.