Podmětové vedlejší věty vyjadřují podmět hlavní věty a ptáme se na ně otázkami who? (kdo?), what? (co?). Obvykle jsou uváděny spojkami that (že), whether, if (jestli, zda) nebo výrazy who (kdo), what (co), which (který), whose (čí), when (kdy), where (kde, kam), how (jako), why (proč). Jestliže vedlejší věta následuje po hlavní, hlavní věta začíná formálním podmětem IT.

- That time is money had never occurred to him. (To, že čas jsou peníze, ho nenapadlo nikdy.)

- The worst thing is that he never knows when to be silent. (Nejhorší na tom je, že nikdy neví,

  kdy - má mlčet.)

- It is obvious that he has penumonia. (Je zřejmé, že má zápal plic.)

- It is uncertain when he will recover. (Není jisté, kdy se uzdraví.)

- It is not clear to me how he got inside. (Není mi jasné, jak se dostal dovnitř.)