Vyjadřují předmět řídící věty. Ptáme se na ně otázkou what? (co?) a obvykle jsou uvedeny spojkami that (že), whether, if (jestli, zda) nebo vztažnými zájmeny a příslovci who (kdo), whom (koho), what (co), which (který), whose (čí), when (kdy), where (kde, kam), how (jak), why (proč). Spojku that můžeme v těchto větách vynechat, hlavně v hovorovém stylu.

- I don‘t know who he is. (Nevím, kdo to je.)

- I think that he is on holiday. (Myslím, že je na dovolené.)

- She tells me that she is busy. (Říká mi, že má hodně práce.)

- Do you know where you will work? (Víte, kde budete pracovat?)

- I don’t know if he will come with us. (Nevím, jestli s nimi přijde.)

Po spojkách when a if se na rozdíl od časových vět v předmětných větách vyjadřuje český budoucí čas také v angličtině budoucím časem.

Vedlejší věta předmětná vzniká i při reprodukci přímé řeči po slovesech s významem mluvit, myslet, vnímat (verba dicendi et sentiendi).