V angličtině se vztažné věty (Relative Clauses) dělí na omezovací (Defining) a popisné (Non-Defining).

POPISNÉ – NEOMEZOVACÍ VZTAŽNÉ VĚTY

Vyjadřují nezávažnou okolnost o osobě nebo věci. Můžeme je vynechat bez toho, že by se narušilo určení nebo význam věty. Od nadřazené věty se oddělují čárkou. Popisné vztažné věty jsou buď vsunuty do hlavní věty, nebo jsou k ní připojeny. Tyto připojené věty můžeme po změně stylizace nahradit hlavní větou se souřadnou spojkou. Popisné vztažné věty se používají hlavně v písemném a formálním ústním projevu. Používáme v nich vztažná zájmena, která nemůžeme vypustit:

- Na místě podmětu WHO pro osoby a WHICH pro věci.

- Na místě předmětu WHOM pro osoby a WHICH pro věci.

- Pro vyjádření vlastnictví osob WHOSE, pro vlastnictví u věcí WHOSE, OF WHICH.

- Ve spojení s předložkou se pro osoby používá spojení PŘEDLOŽKA + WHOM, pro věci spojení PŘEDLOŽKA + WHICH.

- Mr. Brown, who lives near the G.P.O., is a postman.

- The sign "Post Office", which is over the shop-window, is rather old.

- Sheila M., whom Katherine met in Scotland, sent her a postcard from Spain.

- My eldest brother Jim, whose car you admired last week, lives in London.

- David Toodles, to whom we spoke last week, left for Paris.

- This post-office, the picture of which I took in Aberdeen, is very small.

- Scotland, which I visited last year, is lovely. Scotland is lovely. I visited it last year.