TEORETICKÉ ZÁKLADY

  PDF verze pro tisk Cvičení

Line

Obsah:

Line

Rastr

Síť bodů, které mají definovanou polohu a mají vlastnost (hodnotu), body se nazývají pixely. Výsledný počet bodů dostaneme vynásobením počtem bodů v horizontálním směrů a počtem bodů ve vertikálním směru.

Na obsah

Line

Rozlišení

Rozlišení je jedna z velice důležitých vlastností protože z velké části určuje výslednou kvalitu obrázku, jednotka se nazývá DPI (Dot Per Inch, počet bodů na jednotku délky - palec – cca 2,5 cm). Např. obrázek s rozlišením 150 DPI obsahuje na palec 150 bodů. Významným, ale logickým důsledkem je, že zvětšování rozlišení zvětšuje fyzickou velikost souboru. Je potřeba při zadávání rozlišení přemýšlet nad rozměry obrázku, je možné si domyslet, že čtverec o velikosti strany 2,5 cm a rozlišení 300 dpi bude mít výsledný počet bodů 90 000, ale při rozměrech 10 cm to již je 1 440 000 bodů.

rozlišení 300 dpi rozlišení 30 dpi

Na obsah

Line

Barva

Barva vzniká rozkladem bílého světla. Světlo tj. oblast viditelného záření (380 až 780 nm). Lidské oko je schopno rozlišit asi 180 barevných odstínů (150 spektrálních barev – červené, oranžové, žluté, modré a fialové a 30 nespektrálních purpurových barev). Celkově je schopen rozeznat až 17 000 chromatických barev a ještě 300 odstínů šedi až po černou. Velmi důležité je že vnímání barev je rozdílné od jedince k jedinci.

Parametry barev:

  • Tón (charakterizovaný vlnovou délkou – modrá, červená, zelená, …; rozlišují se dvě základní skupiny barev – chromatické (pestré) a achromatické (nepestré, bílá, černá odstíny šedi)

  • Sytost (rozdílnost barvy od nepestré barvy, které se nejvíce podobá; rozlišujeme barvy syté a bledé)

  • Jas (udává relativní čistotu barvy, rozlišují se barvy světlé a tmavé, při tisku se světlé barvy dosahuje nanášením rastrů nebo přimíšením dalších chromatických barev, tmavé barvy naopak tiskem plných ploch, popř. přimísením šedi nebo dalších chromatických barev.

Barevné modely

systém RGB

  • barvy se skládají ze tří základních složek: červené (Red), zelené (Green) a modré (Blue)

  • jednotlivé složky vyzařují světlo své barvy a tím se také řídí jejich míchání

  • vzniká tak trojrozměrný prostor barev reprezentovaný jednotkovou krychlí

  • systém se používá při zobrazování na monitoru

Barevný model RGB
červená složka zelená složka modrá složka výsledná barva
0 0 0 černá
255 0 0 červená
0 255 0 zelená
0 0 255 modrá
255 255 255 bílá

systém CMY (resp. CMYK)

  • doplňkový k systému RGB

  • vychází z principu míchání malířských barev (světlo je pohlcováno)

  • opět tři základní složky (pigmenty): tyrkys (Cyan, azurová), purpur (Magenta, fialová) a žluť (Yellow)

  • užití při barevném tisku

  • smíchání všech tří pigmentů dá černou pouze teoreticky (prakticky vznikne tmavě hnědá), proto bývá přidávána kvalitní čerň (blacK) a systém se pak označuje CMYK

systém HSV

  • barva je určena třemi parametry: barevný tón (Hue, převládající barva), sytost (Saturation, příměs jiných barev) a jasová hodnota (Value, množství bílého světla)

systém HLS

  • opět tři určující parametry: barevný tón (Hue), světlost (Lightness) a sytost (Saturation)

Na obsah

Line

Psychologické působení barev

Při používání barev si musíme dávat pozor na jejich působení na lidského jedince. Existuje několik známých psychologických účinků:

Vjem hloubky

Určuje tón barvy, lidské oko vnímá barevný tón s jinou intenzitou. Proto např. zelenou a modrou člověk čte lépe z kratší vzdálenosti a purpurovou z větší vzdálenosti. Lze to chápat i tak, že barvy z kratší vlnovou délkou jako modrá a zelená se jeví jako vzdálenější než barvy s větší vlnovou délkou jako je červená.

Pocit tepla

Vnímání tepla se dostavuje u barev červené, oranžové, žluté a naopak chladu u zelené, modré a fialové. Pocit tepla je vnímán také jako nám bližší citově příjemnější.

Optická váha barev

Každá barva podle tónu, jasu a sytosti má jinou optickou váhu. „Těžší“ jsou barvy tmavé a syté, největší optickou váhu má fialová, červená a černá.

Vzrušivost

Podle vzrušivosti rozdělujeme barvy na vzrušivé a klidné. Zelená je nejklidnější barvou naopak červená je nejvzrušivější.

Na obsah

Line

Optické barevné klamy

Barvoslepost

Stejná barva objektu, pokud je umístěn na jiném barevném podkladě může být vnímána rozdílně, proto se pro rozlišení dvou objektů doporučuje kromě barvy používat i tvar.

Jev kontrastu

Objekty provedené na světlém podkladě se zdají být větší než ty samé objekty na tmavém podkladě.

Barevná aberace

Vychází z principu, že barvy se nám zdají být různě vzdálené. Černé znaky na červeném podkladě se zdají být bližší než bílé znaky na stejném podkladě.

Laterální přizpůsobování

Máme-li dvě barvy stejného barveného tónu, ale rozdílné sytosti blízko sebe, nastává u barvy s menší sytostí snaha přibrat odlišný barevný tón. Např. červená změní světlerůžovou na modrozelenou, zelená dodá světlezelené nafialovělý nádech, u modré bude světlemodrá vypadat nažloutle, apod.

Na obsah

Line

Barevná hloubka

Barevná hloubka udává kolik barev je používáno, je to rozdíl oproti reálnému světu, protože počítačová grafika zmenšila počet barev a i lidské oko není schopno zachytit miliardy možných barev. Zjednodušeně lze zase říci, že čím vyšší je barevná hloubka, tím více barev se rozlišuje a o to přesnější je vykreslení obrazu. Barevná hloubka je opět vázána na velikost obrázku (čím vyšší barevná hloubka, tím větší velikost výsledného souboru).
Nejčastěji používáme označení:

jedno číslo, které říká, kolik různých barev jsme schopni zpracovávat (16,7 mil. Barev, 256 barev, apod.)

maximální počet bitů určených pro jednu barvu, číslo udává mocninu dvojky (např. 24bitová hloubka = dvě na dvacátou čtvrtou, tedy 16,7 mil. barev),

počet bitů na kanál (např. RGB má 3 kanály a při 24 bitové hloubce na kanál, by jsme 16,7 mil. barev vynásobili 3 a dostaneme 50,3 mil. barev).

Nejčastější typy:

2 barvy = 1 bit = černá a bílá
16 barev = 4 bity
256 barev = 8 bitů
True Color = 24 bitů = 48 bitů (při normální práci se nepoužívá)

True Color 256 barev
16 barev 2 barvy

Na obsah

Line

Velikost výsledného souboru

Teoretickou velikost souboru s obrázkem spočítáme:

velikost v bitech = šířka v pixelech × výška v pixelech × barevná hloubka v bitech
(např. 200 × 300 × 16 = 960 000 bitů = 120 000 bytů = 117 kB)
 

Na obsah

Line

 
 

Poslední aktualizace: 02.12.2004

webmaster