HISTORIE (PŘED PC) A SOUČASNÉ VÝVOJOVÉ TENDENCE

 PDF verze pro tiskCvičení

Line

Obsah:

Line

HISTORIE VÝPOČETNÍ TECHNIKY

Počítač je stroj na zpracování informací. Vstupuje do něj obrovské množství vstupních informací, které počítač dovede zaznamenat, třídit, uchovávat a přetvořit do námi požadovaných výstupních informací. Informacím se v souvislosti s výpočetní technikou říká „data”.

Vývoj počítačové techniky nejlépe vystihuje výrok zakladatele firmy Intel Gordona Moora „The power of the silicon chip would double almost annually, with a proportionate decrease in cost.“. Ve volném překladu „Výkon počítačů se téměř každý rok zdvojnásobí a přitom se úměrně snižuje jeho cena.“.

  • Historie samočinných počítačů začíná na začátku 40. let 20. století. V roce 1941 zkonstruoval v Německu Konrad Zuse první malý reléový počítač ZUSE Z4.

Zuse Z4

  • V roce 1942 uvedl Howard Eiken ve spolupráci s firmou IBM v USA do provozu reléový počítač MARK 1. Tento počítač byl pravděpodobně použit při vývoji první atomové bomby.

Mark 1

  • V roce 1944 byl na universitě v Pennsylvanii v USA uvedený do provozu první elektronkový počítač ENIAC (Electronic Numerical Integrator and Calculator).

Eniac

  • V roce 1945 byl vyroben počítač MANIAC (Mathematical Analyser Numerical Integrator and Computer). Kromě jiného byl použit při vývoji vodíkové bomby.

Maniac

  • V roce 1951 firma Remington uvedla na trh první sériově vyráběný počítač UNIVAC.

Univac

  • V následujících letech se snahy vývojářů, výrobců i uživatelů orientovaly na vývoj mohutných, stále výkonnějších a složitějších systémů, které by byly schopny uspokojit stále rostoucí nároky. V 60. - 70. letech vznikala obrovská výpočetní střediska oddělena od uživatele příjmem a výdajem zakázek. Doba od zadání úkolu po získání výsledku byla velmi dlouhá a tento systém brzy přestal vyhovovat.

Sálové počítače

  • Další vývoj byl zaměřen na přibližování výpočetní techniky uživateli. Vznikaly první terminálové a počítačové sítě, které poskytovaly kapacitu centrálního počítače velkému počtu uživatelů. (terminálové pracoviště=obrazovka+klávesnice). Terminálové pracoviště nemůže pracovat samostatně, pouze po připojení na centrální počítač.

  • Koncem 60. let se začíná formovat nový směr ve vývoji výpočetní techniky, vynucený potřebami praxe, zejména výzkumu a výroby. Dochází k nasazování jednotlivých počítačů přímo na pracovištích (laboratoře, technologické provozy). Na scénu přišly tzv. MIKROPOČÍTAČE. Jejich vývoj je motivovaný přesně opačnou snahou než u centrálních výpočetních středisek: specializovat se jenom na jednu oblast, zmenšit rozměry, snížit výrobní náročnost a ceny, zjednodušit styk obsluhy s počítačem a jeho ovládání.

  • V polovině 70. let dostali konstruktéři počítačů k dispozici nové polovodičové součástky - MIKROPROCESORY a PAMĚŤOVÉ OBVODY. Tyto stavební prvky umožnily sestrojit počítač, který je možné umístit na stůl a dát ho tak k dispozici každému pracovníkovi. Tak vznikly OSOBNÍ POČÍTAČE (PC-PERSONAL COMPUTERS), které jsou díky své vysoké spolehlivosti a snadné ovladatelnosti přístupné i lidem, kteří nemají odborné znalosti o VT.

Line

SOUČASNÉ VÝVOJOVÉ TENDENCE

  1. Zpříjemnit a zjednodušit práci z počítačem, minimalizovat požadavky na znalosti uživatele.

  2. Využívat počítače nejen pro zpracování informací, ale také pro jejich sběr a řízení technologie.

  3. Vytvářet počítačové sítě ( v budovách, ve městě, ve státě, celosvětově).

Na obsah

Line

 

Poslední aktualizace: 03.12.2004

webmaster