DISKETY, DISKETOVÉ MECHANIKY

   PDF verze pro tiskCvičení

Line

Obsah:

Line

DISKETA

V průběhu práce osobního počítače jsou všechny programy, data, mezivýsledky i konečné výsledky naší práce ukládány v operační paměti RAM. Při vypnutí počítače ale např. i při velkém poklesu napětí nebo úplném přerušení dodávky elektrického proudu se obsah této části operační paměti ztrácí (počítač všechno „zapomene“). Proto je potřebné zařízení, prostředek, na který je možné po skončení práce nebo před vypnutím počítače všechna potřebná data uložit, zaznamenat s možností v případě potřeby je nahrát zpět do operační paměti. Prvním zařízením pro trvalý záznam dat u personálních počítačů byly a jsou dodnes DISKETY. Někdy se jim říká také PRUŽNÉ DISKY nebo FLOPPY DISKY.

Diskety jsou určeny hlavně pro:

  • vytváření a uchovávání záložních verzí souborů uložených na pevném disku (pro případ poškození pevného disku, náhodného vymazání potřebného souboru a pod.),

  • ukládání dat (souborů, dokumentů, programů) pro archivační účely - umožňují udržovat „pořádek“ na pevném disku a uvolňovat jeho kapacitu pro aktuální soubory,

  • přenos programů a dat mezi počítači (tato funkce v současné době při vytváření počítačových sítí pomalu ztrácí na významu).

Disketu tvoří pružný plastový disk (kotouč o výšce mnohem menší než je jeho průměr) pokrytý magnetickou vrstvou, který je uzavřený do plastového pláště. Uprostřed kotouče je otvor, do kterého se v disketové mechanice zasouvá tzv. unášeč, který roztáčí disk v plášti. V plášti diskety je další podlouhlý otvor, na který se v disketové mechanice přiklápí čtecí/záznamová hlava, která čte nebo zapisuje data. V tomhle místě je disketa velmi zranitelná (část diskety, která je v otvoru, můžeme poškodit dotykem, tudy se do pláště může dostat prach, nečistota, vlhkost a pod.)

Podobně jako stavební součásti samotného osobního počítače, i diskety plynule probíhají procesem miniaturizace. Velikost diskety se vyjadřuje průměrem plastového kotouče v palcích (inch=2,54 cm). První diskety se vyráběly ve velikosti 8“, potom 5.25“ a dnes se téměř výhradně používají diskety o velikosti 3.5“. Vývoj směřuje dál k velikostem 3“ a 2“.

Podle počtu aktivních stran diskety a hustoty zápisu rozeznáváme:

  • diskety jednostranné SS (single side) - můžeme zapisovat pouze na jednu stranu kotouče - už se nepoužívají,

  • diskety dvojstranné DS (double side) - pro zápis využíváme obě strany kotouče,

  • diskety s jednoduchou hustotou zápisu SD (single density) - už se nepoužívají,

  • diskety s dvojnásobnou hustotou zápisu DD (double density),

  • diskety s vysokou hustotou zápisu HD (high density),

  • diskety s dvojnásobně vysokou hustotou zápisu 2HD,

  • diskety se zvlášť vysokou hustotou zápisu ED (extra density).

Průměr diskety, počet aktivních stran a hustota zápisu významně ovlivňují kapacitu diskety, tj. množství informací, které můžeme na disketu uložit. Je zajímavé, že v důsledku technických zlepšení disket se při zmenšující se velikosti kapacita disket stále zvyšuje. Dvoustranné diskety velikosti 5.25“ o hustotě HD měly kapacitu 1.2MB (asi 600 stran formátu A4), diskety 3.5“ DS HD mají kapacitu 1.44MB (asi 720 stran formátu A4). Nejkvalitnější jsou v současnosti diskety značek 3M, Verbatim a Maxell.

Organizace dat na disketě:

Všichni si dovedeme představit, jak je uložený zvukový záznam na gramofonové desce - drážka tvoří spirálu. Na disketu se data ukládají dosti složitým způsobem v soustředných kružnicích, kterým říkáme STOPY (anglicky TRACKS).

U současných dvoustranných disket je na každé straně 80 stop, které jsou číslovány 0-79. Každá stopa se dělí na stejný počet SEKTORů, do každého sektoru se ukládá stejné množství dat. Aby bylo možné identifikovat pozici jednotlivých sektorů na stopě, je na disketě vyděrovaný otvor (INDEX, index hole), který označuje začátek stopy.

Formátování diskety:

Jestliže neumíme psát rovně a máme k dispozici pouze nelinkovaný sešit nebo papír, obvykle si nejdříve narýsujeme linky. Také na disketě je potřebné před jejím prvním použitím vytvořit strukturu stop a sektorů. Této činnosti říkáme „formátování diskety“. Disketu můžeme formátovat kdykoliv v průběhu jejího používání, musíme si však uvědomit, že všechna data, uložená na disketě, se v průběhu formátování nenávratně ztratí. V současnosti si už kupujeme diskety naformátované. Při formátování diskety zároveň zjistíme, jestli je naše disketa fyzicky v pořádku, jestli není poškozená.

Disketu můžeme formátovat:

  • odstartováním samostatného programu FORMAT a zadáním jeho parametrů přímo v operačním systému MS DOS

  • spuštěním programu FORMAT a zadáním parametrů v souborovém manažeru

  • spuštěním formátování diskety a zadáním parametrů formátování prostřednictvím nadstavbových programů vyššího typu (Windows).

Pravidla pro práci s disketami:

  • diskety jednoznačně a jasně označujeme na etiketě (nejlépe fixem)

  • nikdy nesaháme na plastový kotouč ve čtecím/záznamovém otvoru.

  • diskety chráníme před působením magnetického pole a před vyššími teplotami (přímé sluneční záření, zdroje tepla, rozlité tekutiny a pod).

  • důležité soubory uchováváme na více archivačních disketách.

Ochrana disket proti zápisu

Data a programy zaznamenané na disketě lze libovolně vymazávat a volné místo použít pro nové soubory. Někdy jsme však v situaci, že máme na disketě opravdu důležitá data nebo program a máme obavu, abychom si je omylem nevymazali. Existuje možnost nastavit disketu do polohy R/O - „read only“ - pouze pro čtení a do polohy R/W - „read/write“ - čtení i zápis.

Disketa 3.5“ - V pravém dolním rohu obalu diskety je malé okénko, které se dá snadno zakrýt nebo otevřít pohyblivým jezdce. Je-li okénko otevřené, disketa je chráněná vůči zápisu, je nastavená do polohy R/O. Je-li okénko zakryté jezdcem, můžeme na disketu i zapisovat.

 

Disketa 3,5´´

Výhody a nevýhody disket

  • Výhody:

    • nízká cena a tedy i nízké náklady na pořízení archivu

    • bezpečné uložení potřebných dat

  • Nevýhody:

    • v současnosti už nevyhovuje jejich nízká kapacita

    • práce počítače s disketou je pomalá

Na obsah

Line

DISKETOVÉ MECHANIKY

Mechanika pružného disku (disketová mechanika) je umístěna v základní jednotce osobního počítače, otvor pro vkládání disket (šachta) je na jejím předním panelu. Ovládacími prvky disketové mechaniky jsou vyhazovací tlačítko a svítivá dioda - kontrolka. Disketová mechanika je zařízení, které uvádí disketu (pružný disk, floppy disk) do rotace a umožňuje tak číst a zapisovat data z libovolného místa (sektoru) diskety prostřednictvím posuvné čtecí/záznamové hlavy.

Disketová mechanika

Princip práce čtecí/záznamové hlavy:

Pod magnetickou hlavičkou, která vzdáleně připomíná hlavičku magnetofonu, se otáčí plastový kotouč diskety (jsou navzájem v kontaktu, dotýkají se). Hlavička čte nebo zapisuje data do stopy, po které se pohybuje. Po jedné otáčce kotouče diskety se hlavička přesune o jednu stopu a postup se opakuje. Druhá hlavička stejným způsobem pracuje s opačnou stranou kotouče.

Pravidla pro práci s mechanikou pružných disků:

Jestliže svítí kontrolka disketové mechaniky, znamená to, že zařízení právě pracuje a proto nesmíme s disketou nijak manipulovat (vybírat, vkládat a pod.). Mohlo by dojít k porušení zaznamenávaných nebo čtených dat !!!!!
Důsledně dbáme, aby nebyla disketa vložená do disketové mechaniky při zapínání, vypínání počítače nebo při použití tlačítka RESET. Důvody budou vysvětleny při výuce operačních systémů !!!!!

Mechanika pro diskety rozměru 3.5“ může být v základní jednotce osobního počítače nainstalovaná vodorovně i svisle. Při vkládání diskety dáváme pozor ne její orientaci. Disketu vkládáme etiketou směrem od vyhazovacího tlačítka, po zasunutí se ozve zřetelné cvaknutí. Stisknutím vyhazovacího tlačítka se disketa částečně vysune ven (funguje stejně jako tlačítko EJECT na zařízeních spotřební elektroniky). Tato disketa je tvarovaná tak, že v nesprávné poloze se nám ji nepodaří do disketové mechaniky zasunout.

Na obsah

Line

 

Poslední aktualizace: 03.12.2004

webmaster